Ahoj. Kamarádi vědí, že jsem pisálek, rád si hraju se slovy a hodně nad věcmi přemýšlím. Strávil jsem víc než dvacet let hledáním cesty, po které bych mohl jít. Vystudoval jsem elektrotechniku a strojírenství, ekologii a ochranu přírody, a v posledních letech jsem se věnoval ekonomii, marketingu a projektovému řízení. Za posledních 5 let jsem absolvoval na dvacet pohovorů a v hledání cesty dál, čím navázat po škole, jsem neuspěl... Až přišel poslední pohovor.

13.7. jsem vyrazil na pohovor na pozici Content specialista (junior). Kreativní práce s vazbou na marketing mě lákala. Připravil jsem se v podstatě klasicky: analýza firmy, jejího webu, tiskových zpráv a sociálních sítí, firemních hodnot, cílů, strategie a kultury. Popis pracovní pozice, inzerát a detaily v rámci výběrového řízení, mapa na místo pohovoru, poznámky o užitečných znalostech a zkušenostech, oblíbená odborná literatura s vazbou na obor a otázky k pracovnímu pohovoru.

Protějškem pro pohovor mi byl ředitel společnosti. Že nabírá nové zaměstnance nejvyšší osoba firmy u menších podniků bývá obvyklé, ale přesto na to stále nejsem zvyklý. A vždy je to zajímavý zážitek. Začali jsme popisem pozice, pracovní náplně a vazeb na další zaměstnance: Pro nové produkty vytvářet popis tak, aby byl přehledný, srozumitelný a umožnil snadné dohledání produktu s použitím vyhledavače i hledáním na eshopu firmy. Cíl? Nákup! Co by mě na této práci bavilo a proč bych v ní měl být dobrý? Spolu s pokračujícím dialogem jsem překvapeně sledoval, jak pod rukama manažera vzniká improvizovaná myšlenková mapa, v jejímž středu byla vybraná pozice. Naneštěstí k ní přibývaly další podpůrné prvky jen nesměle. Škola? Hezké. Jenže mé zaměření směřuje jinam. Jsem analytik, hmm, ale ta pozice není analytická. Mám zájem o oblast, v které podnikají? Jenže, mé ostatní zájmy míří úplně jinam. Mé zkušenosti? Také směřují mimo. Vyznám se v teorii a analýze, ale potřebují praktika. Někoho, koho bude bavit rutinní práce, překlady, přepisování a kontrolování. Brát na takovou pozici analytika specialistu zaměřeného na strategickou analýzu a marketingový výzkum nedává smysl...

Co bych dělal, kdyby mě na tu pozici vzal? Zůstal bych? Jak bych chtěl dál směřovat svou specializaci? Co mě zajímá především (marketingová a strategická analýza a plánování) a proč to je pro firmu důležité? A pak mi položil otázku, kterou mě zcela vykolejil: Když ti dám milion, postavíš marketing mé společnosti na nohy? Já umím obchod, ale v marketingu se nevyznám. Máme e-shop, snažíme se řešit sociální sítě, ale reklama a propagace, na ty budu někoho teprve shánět, až vyřeším aktuální problém (sežene lidi na doplňování zboží do e-shopu). Zvládl bys to?

Chvíli jsem se na něj díval a pak musel odmítnout. Když ale viděl mé zklamání a lítost, tón a směr pohovoru se změnil. Nejprve se ujistil, že chápu, proč mě musí odmítnout. Proč se na tu pozici nehodím. A pak strávil několik minut, po které mi radil, co udělat dál. "Najdi si marketingovou agenturu, nějakou malou, se start-upovým prostředím. Nehledej inzeráty, sežeň si kontakt na ředitele a domluv si schůzku. Řekni mu to, co jsi řekl mně. Připrav se tak, jako jsi se připravil na dnešek a pokud není padlý na hlavu, musí tě vzít!"

Dobrá. Nehledat inzeráty. Neshánět kontakty na personalisty. Najít důvody, proč by mě měla vzít marketingová agentura. Sám oslovit firmu, která mi k tomu nedala důvod. Ale jak? Co vlastně potřebuji...

Výtahová řeč. Potřebuji zapůsobit v prvních desítkách vteřin, v několika minutách. Zaujmout, upoutat, přesvědčit. Zásady znám. Ale čím? Kde najít argumenty – srozumitelné a zajímavé? Je čas vrátit se o několik kroků zpátky. Znám zásady SWOT analýzy, umím ji udělat. Ale tentokrát nebudu analyzovat firmu a hledat pro ni nejlepší strategii na trhu. Tentokrát budu subjektem analýzy já sám. A řešený problém je jednoduchý: Proč by mě měla zaměstnat marketingová agentura? Co jim mohu nabídnout? Čím jsem zajímavý, jedinečný a vzácný? Silné stránky, příležitosti, kompetence a jedinečné hodnoty v kombinaci s analýzou zájmové skupiny.

Před lety mi jeden psycholog řekl, ať příliš nepřemýšlím sám o sobě, jinak se z toho při svém intelektu zblázním. Mno, uvidíme. Trochu mě to děsí, protože pokazit tuhle příležitost - bylo by mnohem těžší zkoušet to znovu. Po tolika letech hledání tradičním způsobem začít z jiného směru a přiznat si, že to celou dobu dělám špatně? Ale mám jinou možnost? Nějakou lepší? Nemohu věčně pracovat jako brigádník. Je třeba se pohnout z místa. A začít musím hned. Dostudoval jsem před rokem a čas běží. Větší příležitost, než mám teď, už přijít nemusí. Je čas si ověřit, zda měl ten manažer pravdu. Dokážu to? Uvidíme.

Jak já závidím všem, kdo už mají nějaké kontakty, které jim mohu usnadnit život...